Americká ekonomika v červenci přišla o 23 tisíc pracovních míst

Americká ekonomika v červenci ubrala 23 tisíc pracovních míst. Statistický úřad práce to oznámil v pátek dopoledne, ekonomové přitom čekali přírůstek zhruba 80 tisíc míst. Jde o první pokles zaměstnanosti mimo zemědělství po několika měsících růstu.

Nezaměstnanost přesto klesla ze 4,2 na 4,1 procenta. Za zlepšením ale nestojí nová místa. Trh práce během měsíce opustilo 264 tisíc lidí, kteří přestali pracovat i práci hledat. Míra participace, tedy podíl lidí, kteří pracují nebo si práci hledají, spadla na 61,4 procenta a je nejníže za pět a půl roku. Úřad zároveň revidoval květen a červen dohromady o 103 tisíc míst dolů, červen tak skončil na 57 tisících.

Nejvíc míst ubylo ve školství místních samospráv, o 50 tisíc, a v maloobchodu, o 19 tisíc. Zdravotnictví přidalo 22 tisíc míst, méně než svůj měsíční průměr 36 tisíc. Zpomalily i mzdy, průměrná hodinová mzda rostla meziročně o 3,2 procenta, nejpomaleji od května 2021.

Trh si čísla přeložil tak, že Federální rezervní systém nebude muset sazby zvyšovat. Pravděpodobnost zvýšení na zářijovém zasedání spadla podle trhu s futures ze 57 na 43,9 procenta, základní sazba zůstává v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu klesl o pět setin procentního bodu na 4,63 procenta. Index S&P 500SPXS&P 500Index · S&P Dow Jones Indices · USDESCME futures USDUS500CFD brokeři USDGSPCYahoo Finance USDSPXReuters USD v úvodu obchodování přidával 0,33 procenta, Nasdaq Composite 0,86 procenta a Dow Jones 0,09 procenta.

Slabší trh práce a nižší mzdový růst zároveň ubírají tlak na ceny služeb, který centrální banka sleduje nejpozorněji. Další zasedání o sazbách je na programu v září, do té doby vyjdou ještě srpnová data o inflaci a jedna zpráva o zaměstnanosti.